Čtenářský deník

Kapitánská dcerka-Alexandr Sergejevič Puškin

Děj příběhu se odehrává v Rusku na pozadí rolnického povstání v letech 1773-75, vedeného Jemeljanem Pugačovem, za vlády carevny Kateřiny II. Autor popisuje válečné dění a nastiňuje atmosféru doby v určitých vrstvách společnosti. Hrdinou je nižší šlechtic Andrej Petrovič Griněv, který vyrůstá na vesnici spolu se svým otcem a matkou. Již jako dítě byl přidělen do gardového pluku. Garda byly vybrané vojenské oddíly určené k ochraně cara a jeho rodiny. Byly umístěny v sídelním městě Petrohradu a služba v nich byla snazší než v jiných posádkách. Jeho patriarchální otec rozhodne, že jeho syn půjde sloužit mezi opravdové vojáky. Je přidělen do služby v zapadlé pohraniční pevnosti. Po cestě získává mnoho zkušeností a náhodně se setkává s budoucím vůdcem povstání. V pevnosti se zamiluje do chudé dívky Máši, dcery kapitána. Pugačov napadne pevnost, ale Griněva ze sympatií propustí, ten se připojí k vládnímu vojsku. Zpráva o nebezpečí, které hrozí jeho milé Máše, ho žene zpět do pevnosti, kde mu Pugačov dovolí Mášu odvést. Griněv je však zatčen a odsouzen za spojenectví s povstalci. Záchranou mu je přímluva jeho milé u carevny Kateřiny, která Griněva propustí. Ten je osvobozen z vězení a ožení se s jeho láskou Mášou. Pugačovo povstání bylo potlačeno silným ruským vojskem, které vyslala carevna Kateřina II. Vůdce Pugačov byl popraven.

 

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou-Arnošt Lustig

Knihu napsal spisovatel během jedné noci. Vychází ze dvou skutečných událostí. V roce 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali kontakty na jejich peněžní konta v neutrálních zemích a poté je zabili. Druhou událostí byl osud mladé a krásné polské herečky, která při cestě do plynové komory vytrhla německému důstojníkovi a zastřelila ho. Lustig oba tyto příběhy skloubil do svého románu.

Dvacet židovských obchodníků, kteří emigrovali před válkou do Ameriky, zajali Němci v obsazené Itálii a převezli do zajateckého tábora. Tam se jich ujímá Němec Bedřich Brenske, velitel tajného oddělení, který dostal za úkol vymámit z nich co nejvíc peněz, které mají uložené na švýcarských kontech pod slibem deportace do USA. Herman Cohen se stane mluvčím obchodníků a slituje se nad mladou polskou židovkou Kateřinou Horovitzovou, která jde s rodinou (s otcem, matkou, šesti sestrami a dědečkem) do transportu. Cohen slyšel, jak říká, že nechce umřít a v dané chvíli a za dané situace mu to přišlo natolik zvláštní, že si ji vyžádal z transportu s tím, že bude platit i za ni a i Kateřina bude transportována do Ameriky.
Brenske souhlasí, aby se ke skupině obchodníků připojila za sto tisíc franků.

Kateřina byla mladá a krásná, skoro dítě, studovala tanec a Cohenovi se tak zalíbila, že ji nechal šít šaty a kožich, aby na deportaci byla dostatečně vybavena.

Pod záminkou, že skupina obchodníků bude vyměněna za zajaté německé důstojníky, jsou naloženi do vlaku a jedou směrem na Hamburk, kde má být přistavena loď. Cestou pod záminkou, že nastaly nečekané potíže a výdaje, láká Brenske z obchodníků další velké sumy peněz. Někteří již tuší, že se svobody nedočkají a že je na nich páchán velký podvod.

Potíže jsou i s Kateřinou, nemá americký cestovní pas, a aby ho mohla získat, musí si vzít Cohena. Oba s tím souhlasí a podle Brenskeho se proto musí vrátit zpět do tábora, kde je polský židovský rabín oddá. Pochopitelně za všechno se musí Brenskemu zaplatit.

A opět se vydávají vlakem do Hamburku, Brenske požaduje další peníze i od příbuzných Židů, pro ty se musí znovu vrátit zpět do tábora. Trasa transportu se mění, nejedou přes Německo, ale přes Švýcarsko, kde měli obchodníci svá konta. Peníze z kont již má ale Brenske, proto pouť může skončit.

Na hranicích se Švýcarskem jim Brenske řekl, aby se všichni svlékli a šli do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam, do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec, že již nemají žádnou šanci a když má nahá tančit před německým vojákem, vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Brenske zastřelí Kateřinu i ostatní obchodníky.

Zámek (2)-Franz Kafka

Hlavní roli v románu hraje zeměměřič K., který je zámkem povolán do vesnice, aby zde provedl úřední měření. Už při svém příchodu se setkává se zvláštnostmi zdejšího prostředí, především pak samotných obyvatel, kteří z něj mají strach, straní se ho a bojí. Kvůli úředním nesrovnalostem mu starosta obce nechce dát zeměměřičskou práci a přiděluje k němu dva otravné pomocníky. Po románku se zdejší vysoce postavenou servírkou Frídou z Panského hostince, která je údajnou milenkou váženého a obávaného zámeckého úředníka Klamma, se K. dostává do nemilosti hostinské, je vyhozen z Hospody u mostu a je mu nabídnuto místo školníka. Zde nalezne útočiště i se svou snoubenkou. Jejich vztah však netrvá dlouho. Po návštěvě zámeckého posla Barnabáše, jehož rodina je ve vesnici nechvalně proslulá kvůli skandálu sestry Amálie, se po debatě s mladší ze sester - Olgou - dovídá mnoho o hierarchii na zámku, o postavení úředníků a pravidlech ve vesnici. Po dlouhém rozhovoru se K. snaží nepozorovaně vytratit z jejich domu, je ale zastižen jedním z pomocníku. Zjišťuje, že Frída se vrátila zpět na své staré místo a opustila ho. Vydává se do Panského hostince, kde se má v nějaké záležitosti setkat s úředníkem, celou noc bloudí po chodbách, hledá Frídu a je strašně unaven. Ráno způsobí skandál, když zavazí na chodbě úředníků, na kterou nemá přístup. Je odveden hostinskou a hostinským do výčepu, kde ještě stačí urazit hostinskou a její šaty. Poté spí až do druhého dne, kdy je zavolán hostinskou a jmenován jejím krejčím.

Nadějné vyhlídky-Charles Dickens

Praha 1992, Odeon, 2. vydání
Hl. postavy: Pip (Filip Pirrip), Estella, Joe, slečna Havishamová, Biddy, Wemmick, pan Jaggers, Ábel Magwitch, Herbert

Již na prvních stránkách tohoto románu se ocitá jeho hrdina, malý Pip, na ponurém hřbitově v rukou hrozivého uprchlého trestance, který má potom znovu tajuplně zasáhnout do jeho osudu. Pip "vlastnoručně" vychovávaný sestrou, nemá na růžích ustlánou. Žije v kovárně Jeoa Gargeryho a právě vztah, který má k Joeovi, mu hodně vynahrazuje. Těžce ale nese výchovný režim své sestry, který zakouší jako večné střetání s nespravedlností. Touží po něčem lepším, a tak když je uveden do domu slečny Havishamové a spatří Estellu, vznešenou a tolik mu vzdálenou, je naráz okouzlen noblesou panského světa. Pip je omámen krásou Estelly a její nepřístupnost a tajemnost celého domu, za kterou vyciťuje mírné bohatství, probudí v něm touhu získat si přístup do těch výjimečných kruhů. Má své sny a ideály a dostane i příležitost je uskutečnit. Nadejde splnění Pipova snu, uskutečnění jeho velkých nadějí a skvělých vyhlídek. Vše nasvědčuje, že slečna Havishamová se stala jeho šlechetnou dobroditelkou, a Pip tomu rád uvěří. Klam, kterým je stále víc obestírán, zapouští v něm silné kořeny, vyrůstá v povýšence a snoba, stydí se za prostředí, z kterého vyšel, a když jej Joe navštíví v Londýně, zachová se hanebně, skoro jidášsky.
Návrat Magwitchův, toho uprchlého trestance, Pipa zasáhne stejným otřesem jako jejich první setkání na pustém hřbitově. Pipovy vyhlídky, založené na chybných předpokladech, se rázem rozplynou a on musí čelit pravdě. Zhrozí se, že peníze na své vzdělání přijímá ze zločineckých rukou, a to, po čem dříve toužil, stává se teď pro něho nemožností. Pip vy
střízlivěl.
Pokus o záchranu Magwitche stává se mu nyní morální povinností, jejímž plněním splácí nechtěnému dobrodinci dluh. Postupně se mění jeho vztah k němu, k trestanci, který za drobnou úsluhu zasvětil celý život práci pro blaho neznámého chlapce a p
ředsevzal si udělat z něho gentlemana.
A přispěním Herberta Pocketa, k němuž se kdysi zachoval velmi šlechetně, domohl se Pip slušného postavení v životě, dlouhých 11 let smylo jeho vinu, a když se takto definitivně rehabilitován vrací do kovárny, nachází tam nejen své věrné přátele Joea a Biddy, ale také malého Pipa Gargeryho, své druhé "já". A když se pak po čase velký Pip v doprovodu malého Pipa setkal v Londýně s Estellou, mělo mu být zadostiučiněním a útěchou, že i ona, podruhé provdána, došla po velkém utrpení k poznání jejich nyní společné pravdy.

Kdo chytá v žitě (2)-Jerome David Salinger

Žánr:

psychologický román
Námět: Problematické období dospívání sedmnáctiletého chlapce.
Vypravěčské postupy: Ich-forma, vypravěčem je hlavní hrdina.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ POSTAVY:

Holden je psychicky nevyrovnaný a často mění názory a náladu. Většinou dospělých lidí pohrdá, považuje je za lháře a šašky. Jediný, na kom mu záleží, je jeho mladší sestra Phoebe, na kterou je silně citově vázán.

DĚJ:

Příběh, jehož hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je sedmnáctiletý Holden Caulfield, zachycuje problematické období dospívání. Popisuje události, které se odehrály před rokem během několika předvánočních dnů. Holdena vyloučili ze školy v Pencey, nebyla to ovšem první škola, ze které byl vyloučen. Jeho chování i jednání bylo rozporuplné. Přestože měl své učitele i přátele vcelku rád, ale zároveň je nenáviděl a pohrdal jimi. Opustil školu tři dny před koncem a odjel vlakem do New Yorku. Tři dny se potuloval městem, nechtělo se mu domů, protože se bál reakce rodičů. Hodně času strávil v barech nad sklenkou alkoholu. Během těchto dnů se setkal s řadou lidí, ani jedno setkání mu však nepřineslo to, co si od něj sliboval. S bývalou přítelkyní Sally Hayesovou navštívil divadlo, kluziště a nakonec se s ní pohádal, zažil trapné okamžiky s prostitutkou a jejím pasákem, cestoval vlakem s jeptiškami a snídal s nimi v nádražním bufetu, nocoval u svého bývalého profesora, který projevil pedofilní sklony, a tak okamžitě opustil jeho byt uprostřed noci. Nesmírně miloval svoji malou sestřičku Phoebe. Rozjel se domů, jen aby si s ní popovídal. I když Phoebe chodila teprve do druhé třídy, okamžitě pochopila, že je Holden v nesnázích. Půjčila mu peníze, které měla našetřené na vánoční dárky, a Holden opět tajně odešel, stále se bál setkání s rodiči. Po události s jeho bývalým profesorem, u kterého nocoval, se zhnusený Holden rozhodl, že opustí město. Phoebe, kterou požádal o schůzku, se ale rozhodla odjet s ním. Holden si uvědomil, že mu na Phoebe záleží, a proto se svého plánu vzdal, aby ji nedostal do nesnází. Společně s Phoebe strávil odpoledne v zoologické zahradě.

Cesta kolem světa za 80 dní-Jules Verne

Dobrodružný příběh anglického džentlmena – nudného až běda – Philease Fogga, který není v životě naprosto k ničemu, ani sobě ani jiným neprospívá, jen jí, spí, chodí do klubu, kde se z nudy vsadí prakticky o celé své jmění, že objede svět za 80 dní. Cestu podnikne, ale ani jednou nevyhlédne ven do krajiny, neprohlédne město, prostě zase jen přežívá. Jede mnoho jízdními prostředky, vlakem, lodí, plachetnicí, kolesovým parníkem, sněžnými saněmi, na slonovi, jen snad neletěl balonem, vzducholodí ani nejel na koni. Doprovází ho sluha Proklouz, který hledal pána, kde bude mít klid; s Foggem musel hned odjet. Působí potíže na cestě, protože vstoupí do zakázané mešity, nechá se opít opiem a přináší tak trochu vzruchu do nudného děje života Fogga. Další postavou je detektiv Scotland Yardu Fix, který si neověří informace a stíhá Fogga jako těžkého zločince přes celý svět na útraty Yardu. Poslední postavou je paní Auda, indická vdova, která měla být upálena spolu s mrtvým manželem, ale Fogg ji zachrání. Když přijede do Londýna, myslí, že prohrál a nabídne Audě ruku, ona přijme, vyšlou Proklouze pro kněze a zjistí, že jeli proti času, takže mají jeden den k dobru - Fogg sázku vyhraje.

Radúz a Mahulena-Julius zeyer

Magurský princ Radúz zabil bílého jelena v lovecké horečce, ale učinil to až za hranicemi svého státu, v říši nepřátelského krále Stojmíra. Nepřátelství bylo mezi oběma říšemi proto, že Radúzova matka kdysi Stojmíra odmítla. Bílý jelen náležel nejmladší ze tří Stojmírových dcer, Mahuleně. Stojmír pronásleduje viníka. Na stopu ho přivede bezděky dřevorubec Vratko, jemuž předtím dal Radúz zlatý peníz za to, že jemu a sluhovi Radovidovi ukázal cestu. Z obrazu na penízi poznal Stojmír, že jelena jeho dceři zabil Radúz. Zajme ho a dá ho přikovat na skalnatý štít. Nejvíce Radúze trápí Mahulenina matka Runa. Dá Mahuleně pro Radúze nápoj, který ho má otrávit. Mahulena nápoj přelije do křišťálové nádoby a ta pukne. Princezna sejme Radúzovi pouta (klíč k nim jí dal Vratko, spadl k jeho nohám, když jej hodila Runa do propasti). Runa přijde, a začne s uvolněným Radúzem bojovat. Radúz ji přemůže a pak prchne s Mahulenou. Runa vyřkne kletbu, že Radúz na Mahulena zapomene, když ho políbí jiná žena. To se také stane. Radúz se vrátí právě, když se ohlašuje smrt jeho otce. Matka Radúze ho u otcovy mrtvoly políbí - Radúz na Mahulenu zapomněl. Mahulena se promění v topol. Matka Nyola dá strom podrazit, z topolu vytryskne krev na čelo Radúzovo, to mu vrátí paměť, z rozpůlného stromu vyskočí Mahulena, kouzlo je zrušeno. Zároveň dojde zvěst o Runině smrti.

Jak chutná moc-Mňačko Ladislav

Známý fotograf politického dění ve společnosti, Frank, se účastní pohřbu svého bývalého přítele. Celý příběh se odehrává během tří dnů rozluček se zesnulým. Frank si při tom vybavuje vzpomínky na mrtvého, připomíná si chvíle, které spolu prožili. V průběhu ceremoniálu si klade jedinou otázku - co způsobilo, že se tenhle ”velký mrtvý” dokázal v několika málo letech proměnit z živoucího a planého bojovníka v charakterovou trosku, odosobněný, sklerotický typ funkcionáře, posedlého už jen sebou samým, svou pozicí a svou mocí.
Na poč
átku byli velice dobří kamarádi, bojovali spolu za povstání, bok po boku snášeli útrapy. On byl vždy vůdcovský typ a Frank se mu vždy podřizoval. Spolu se chodívali večer do řeky koupat a s nimi i Frankovo děvče Margita. Když mu ji přebral, chlapsky si to v
yřídili a vše šlo dále.
Jenže po vojně se pomalu dostával výše. Zapomínal na staré přátelé, nové nenacházel, neboť se všichni báli jeho moci a on se zase bál jich. Poslední krok k odcizení udělal, když opustil Margitu, vyhodil syna Martina a oženil se se
svou sekretářkou. Od té doby už se stýkali jen oficiálně. Občas sice spolu poseděli, ale byla to už jen škrobená střetnutí. Mocný muž zapomněl na všechno, za čím dříve tak stál. Podepisoval rozhodnutí, z nichž některá se ukázala jako chybná a vinil z toho o
statní. Nikomu už nedůvěřoval.
A potom nastal jeho úpadek. Člověk v pozadí, mocnější než nejvyšší, Galovič, rozhodl, že nastane jeho společenská smrt – zakázal uveřejňovat jeho fotky v novinách. Potom přišla opravdová smrt. Její příčina se zdála nehodná –
urémie – tak byla na Galovičův rozkaz změněna na leukémii.
Frank fotografuje lidi, kteří se s mrtvým přišli rozloučit. Lidi, kterým byl mrtvý lhostejný. Anebo lidi, kteří se přetvařovali a přitom ho z celé duše nenáviděli. Také Galovičův rozlučkový projev
byl falešný a plný přetvářky.
Závěrem se Frank zamýšlí nad tím, co je moc a co je jejím důsledkem.

Vášnivě, horečnatě napsaná kniha, která líčí drastické epizody z let minulých, vyšla poprvé před 33 lety

17.01.2007 00:59:45
vavries
TOPlist
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one