Letecká záchranná služba

Letecká záchranná služba - LZS

Česká republika patří mezi několik států Evropy ( Německo, Rakousko, Švýcarsko), ve kterých je zřízen systém letecké záchranné služby (LZS) pro celé území. Mezi občany a zejména mezi zdravotnickými pracovníky byl ještě do nedávné doby veden spor, zda by ekonomická náročnost systému LZS neměla vést ke zrušení této důležité služby. Objektivní skutečnosti však dokázaly, že bez použití vrtulníků bychom nemohli zachránit mnoho lidských životů anebo zlepšit prognózu onemocnění zejména u dopravních úrazů (polytrauma).

Na schematické mapě republiky (Obr.1) vidíme 10 středisek LZS, která jsou zřizována tak, aby akční rádius jedné výjezdové skupiny LZS nepřekročil 50-70 km, což je vzdálenost dosažitelnosti maximálně do 15-ti minut, jak ukládá Vyhláška MZ ČR č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě, v platném znění Vyhlášky č. 175/1995 Sb.

Mapa stanovišť LZS s poskytovatelem.

Obr.1 Mapa stanovišť LZS s označením poskytovatele.

Zdravotnická část posádky LZS (lékař, záchranář) poskytuje odbornou lékařskou péči raněným a nemocným ve stejném rozsahu jako výjezdové skupiny RLP. Předností LZS je rychlost dosažení místa zásahu, často i v méně přístupném terénu, šetrnost transportu postiženého, zkrácení doby přepravy a možnost dopravit postiženého do vzdáleného specializovaného pracoviště (např. traumatologické centrum, kardiocentrum atd. ) přímo z místa přímého zásahu.

Nezastupitelnou úlohu má LZS při likvidaci následků mimořádných událostí. Vrtulník, který létá ve výši 100-300 m, hledá místo mimořádné události a přesně lokalizuje tento prostor, navádí pozemní síly a prostředky všech složek IZS a provádí nejpřesnější informační činnost o hromadném neštěstí. Operační středisko zdravotnické záchranné služby tak dostává první odhad o rozsahu katastrofy, počtu zasažených bezpečnosti přístupových a odsunových cest. Zejména při požárech a chemických haváriích má LZS mimořádný význam.

Teprve po splnění úkolů rekognoskačních a naváděcích přistává vrtulník LZS na místo mimořádné události a provádí zdravotnickou činnost. Lékař LZS se stává vedoucím pracovníkem zdravotnických skupin do doby příjezdu vedoucího lékaře krizového štábu a je trvale ve spojení s příslušným operačním střediskem. Zkušenosti ze zásahů zejména při povodních ukazují, že právě toto je nejvhodnější způsob komunikace, neboť ÚOS informace neustále přijímá, třídí a vydává pokyny pro součinnost nejenom složek IZS, ale i dalších zdravotnických subjektů. LZS může být využita v rámci technické pomoci (podvěs, jeřáb) pro vyprošťování postižených z nepřístupných míst (výškové budovy, dráty vysokého napětí, mýtiny v lesích, horský terén, povodně, požáry atd. )

Letecká záchranná služba je nedílnou součástí systému poskytování přednemocniční neodkladné péče. Počet zásahů LZS v České republice od roku 1987 ukazuje graf (Obr.2) v absolutních číslech. Indikace k zásahům LZS prošla významným kvalitativním vývojem, neboť tato služba je vysoce specializovaná a ekonomicky náročná. Pro potřeby IZS je třeba vytvořit takové podmínky, aby vrtulníky nesloužily jenom zdravotnictví, ale celému záchrannému systému . Podle dostupných statistik je využití pro zdravotnickou službu 87%, pro policejní akce 10% a pro HZS 3%.

V roce 1996 se konal v Mnichově Světový kongres leteckých služeb - AIRMED 1996. Z jeho závěrů vyplynulo, že systém poskytování neodkladné péče skupinami LZS v České republice je přinejmenším na takové odborné úrovni jako ve vyspělých evropských státech nebo v USA.

Počet zásahů LZS v České republice

Obr.2Přehled činnosti LZS České republiky v letech 1987-1997

Algoritmus zásahu letecké záchranné služby

1. Přijetí tísňové výzvy na linky 155, 150, 158, případně na všechna ostatní telefonní čísla operačního střediska okresního nebo územního střediska záchranné služby.

2. Vyhodnocení výzvy a její předání operačnímu středisku ÚSZS.

3. Pokyn posádce vrtulníku (skupiny LZS) k záchrannému letu.

4. Start vrtulníku LZS do 2-3 minut - podle počasí a klimatických podmínek. V případě požadavku na záchranu v podvěsu se doba vzletu prodlužuje o další 3 minuty.

5. Během vlastního letu k místu mimořádné události je trvalé spojení s operačním střediskem a jsou neustále upřesňovány údaje ( např. možnost zamoření chemickými látkami, terénní překážky, možnost výbuchu) tak aby, zásah LZS byl pro posádku naprosto bezpečný.

6. Po dosažení místa mimořádné události vrtulník nepřistává, ale létá nad místem. Jsou předány operačnímu středisku co nejpřesnější údaje o rozsahu hromadného neštěstí, geografické upřesnění, významné orientační body, možné příjezdové cesty pro výjezdové skupiny IZS.

7. Po splnění předchozích úkolů a zjištění bezpečnosti prostoru je vydáno rozhodnutí o přistání vrtulníku.

8. Vyhledání raněných nebo zasažených, zhodnocení jejich zdravotního stavu, základní třídění, poskytnutí neodkladné péče a rozhodnutí o způsobu a pořadí transportu.

9. Po přistání musí být vrtulník zajištěn proti poškození.

10. Spolupráce s dalšími výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby, které se dostavily na místo mimořádné události. Do příjezdu pověřeného vedoucího lékaře zásahu je lékař LZS odpovědný za organizaci poskytování zdravotní péče.

11. Stálá komunikace s operačním střediskem a řešení úkolů podle rozsahu mimořádné události a nově vzniklých požadavků od výjezdových skupin IZS.

12. Při rozsáhlém hromadném neštěstí je vyžádána součinnost dalších skupin LZS České republiky. Tato spolupráce musí být koordinována podle aktuální situace a v žádném případě to neznamená, že řešení likvidace následků katastrofy se musí zúčastnit všechny vrtulníky systému LZS. Naopak je možné využít vrtulníky střední a těžké třídy k dopravě záchranných týmů, léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky.

13. Transport pacientů do zdravotnických zařízení podle zdravotního stavu postižených. V naléhavých případech lze realizovat převoz na specializovaná pracoviště.

14. Ukončení činnosti podle pokynu okresní havarijní komise ( krizového štábu).

15. Vyhodnocení a písemná zpráva pro krizový štáb, ředitele územního střediska záchranné služby a ministerstvo zdravotnictví.

Tabulka 1 - Rozmístění středisek LZS v ČR

Středisko

Sídlo

Provozovatel vrtulníku

Kryštof 1

Praha

Policie ČR

Kryštof 4

Brno

Policie ČR

Kryštof 5

Ostrava

DSA

Kryštof 6

Hradec Králové

Policie ČR

Kryštof 7

Plzeň - Líně

Armáda ČR

Kryštof 9

Olomouc

Alfa-Helicopter

Kryštof 12

Jihlava

Alfa-Helicopter

Kryštof 13

České Budějovice-Hosín

Alfa-Helicopter

Kryštof 15

Ústí nad Labem

DSA

Kryštof 17

Havlíčkův Brod

Zrušeno 1994

Kryštof 18

Liberec

DSA

13.05.2009 14:32:52
vavries
TOPlist
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one